Náš showroom je otevřen pouze během pondělí, středy a pátku. Vaše objednávky si můžete vyzvednout každý pracovní den.

Uzemnění FVE bez hromosvodu: kdy stačí a kdy ne

Uzemnění FVE bez hromosvodu: kdy stačí a kdy ne

Potřebuje fotovoltaika hromosvod?

Jednoznačná odpověď typu „ano" nebo „ne" u fotovoltaiky a hromosvodu neexistuje. Rozhoduje individuální posouzení rizika podle normy ČSN EN 62305, které zohledňuje polohu domu, velikost instalace, typ střechy i okolní zástavbu – paušální tvrzení, že FVE hromosvod vždy potřebuje nebo naopak nikdy nepotřebuje, jsou zavádějící.

Kompletní hromosvodní soustavu je potřeba doplnit nebo instalovat tam, kde to ukládá povinnost podle ČSN EN 62305, kde ji vyžaduje pojišťovna jako podmínku krytí, nebo u rozsáhlejších FVE instalací se zvýšeným rizikem zásahu bleskem. V těchto případech nestačí jen uzemnění konstrukce fve – je nutná plnohodnotná jímací soustava svedená do zemniče.

Pokud dům žádnou z těchto podmínek nesplňuje, obvykle postačí kvalitní uzemnění konstrukce FVE a panelů spolu s přepěťovou ochranou na DC i AC straně instalace. Finální rozhodnutí by ale vždy měl potvrdit revizní technik, protože posuzuje konkrétní stav objektu, nikoli obecný typ stavby.

Uzemnění vs. hromosvod - jaký je rozdíl

Uzemnění a hromosvod se často zaměňují, i když jde o dvě odlišné věci s jiným účelem. Uzemnění konstrukce FVE a panelů slouží k ochraně před přepětím a k vyrovnání potenciálu mezi kovovými částmi systému - nechrání dům před přímým úderem blesku. Tuto funkci plní pouze hromosvod jako samostatný systém.

Hromosvod se skládá ze tří částí: jímací soustavy, která zachytává úder blesku, svodů, které energii odvádí po konstrukci domu dolů, a uzemnění neboli zemnicí soustavy, do které se energie bezpečně vybije do země. Fotovoltaika do tohoto systému nijak nezasahuje a nenahrazuje ho.

Pro čtenáře, který řeší fotovoltaiku a hromosvod na jedné střeše, je proto klíčové pochopit, že jde o dva samostatné, byť propojené systémy. Uzemnění FVE chrání samotnou elektroinstalaci a střídač před přepěťovými špičkami, zatímco hromosvod chrání celou stavbu před destruktivními účinky přímého zásahu blesku.

Jak uzemnit konstrukci a panely FVE

Uzemnění konstrukce FVE spočívá v pospojování všech kovových částí tak, aby byly na stejném potenciálu a případný výboj či unikající proud měly kudy odvést do země. Pospojují se nosné profily, rámy panelů i rozváděče, a to vodičem s dostatečným průřezem podle toho, zda se konstrukce napojuje na hromosvod, nebo má vlastní zemnič.

Propojení konstrukce s hromosvodem: pokud se konstrukce FVE pospojuje s existujícím hromosvodem (LPS), musí mít spojovací vodič průřez alespoň 16 mm² Cu. Stejný průřez, tedy 16 mm², se používá i pro uzemňovací přívod, který je propojený se zemničem LPS – ať už jde o měděný vodič, nebo ocelový s průřezem 50 mm².

Uzemnění panelů a vlastní zemnič: jednotlivé panely se uzemňují zelenožlutým vodičem o průřezu 16 mm², který se svorkou připojí na rám. Pokud konstrukce nemá hromosvod a místo něj se zřizuje samostatný zemnič, uzemňovací přívod od něj nesmí mít průřez menší než 6 mm² Cu nebo 50 mm² ocel.

Svorky na konstrukci: k pospojování se používají certifikované zemnicí svorky určené přímo pro hliníkové nebo ocelové profily – typicky H-profil s krokosvorkou, která unese vodič do průřezu 35 mm². Při montáži je potřeba odstranit eloxovanou vrstvu hliníku v místě kontaktu, jinak svorka nezajistí spolehlivé elektrické spojení.

Konstrukce pro montáž FVE panelů
Jak uzemnit konstrukci a panely FVE

Fotovoltaika na domě bez hromosvodu

Většina rodinných domů v Česku hromosvod nemá a fotovoltaika na nich funguje bez problémů. Kdy uzemnění FVE bez hromosvodu stačí: pokud instalaci nepředepisuje projekt ani revizní technik jinak, zákon hromosvod nevyžaduje a jde o nízký výkon s nízkým rizikem úderu blesku, stačí uzemnit konstrukci a panely bez napojení na hromosvodovou soustavu.

Samotná montáž konstrukce a uzemnění panelů se v tomto případě neliší od instalace na domě s hromosvodem – rozdíl je v tom, že nevzniká potřeba řešit vzdálenost FVE od hromosvodu ani oddělené uzemňovací soustavy. Riziko přepětí ze sítě ale zůstává stejné bez ohledu na to, zda dům hromosvod má, nebo ne.

Proto se u fotovoltaiky bez hromosvodu nevynechává přepěťová ochrana na DC i AC straně – chrání měnič a panely před přepětím ze sítě i atmosférickým výbojem v okolí, nikoli jen při přímém úderu do domu. Vhodný typ ochrany najdete v kategoriích DC přepěťové ochrany a AC přepěťové ochrany.

Zda je v konkrétním případě hromosvod přece jen potřeba, posuzuje projekt nebo revizní technik podle rizikové analýzy domu – u domu bez hromosvodu toto posouzení obvykle dopadne ve prospěch instalace bez něj, pokud nejde o rozlehlejší nebo výškově exponovanou stavbu.

Fotovoltaika na plechové střeše a hromosvod

Plechová střecha je elektricky vodivá, a proto je to přesně ten typ střechy, kde se nejčastěji nepodaří dodržet bezpečnou vzdálenost S mezi konstrukcí FVE a hromosvodem. Kovový plech funguje jako vodič, takže i malá vzdálenost mezi panely a svodem bleskosvodu může znamenat riziko přeskoku napětí.

Pokud vzdálenost S nelze na plechové střeše dodržet, musí být konstrukce FVE s hromosvodem spolehlivě propojena vodičem odpovídajícího průřezu. Toto propojení řeší riziko přeskoku tím, že vytvoří definovanou vodivou cestu, kterou projektant nebo revizní technik navrhne podle konkrétního uspořádání střechy.

U falcovaných i trapézových plechových krytin navíc záleží na tom, jak je k plechu kotvena samotná montážní konstrukce FVE - i tady je vhodné nechat zapojení posoudit odborníkem, protože způsob uchycení ovlivňuje, kudy se případný proud od úderu blesku šíří dál do objektu.

Součástí bezpečného zapojení FVE na plechové střeše s hromosvodem je i přepěťová ochrana na DC i AC straně instalace, která chrání měnič a další komponenty před napěťovými špičkami.

Přepěťové ochrany DC a AC pro fotovoltaiku
Fotovoltaika na plechové střeše a hromosvod

Dodržení oddálenosti od hromosvodu

Pokud dům hromosvod má, konstrukce FVE a vodivé части rozvaděče musí od jímací soustavy a svodů dodržet takzvanou dostatečnou (separační) vzdálenost S. Ta se podle ČSN EN 62305-3 počítá vzorcem s koeficienty kI, kc a km – není to pevné číslo, ale výsledek výpočtu pro konkrétní střechu a konkrétní třídu ochrany před bleskem (LPS).

Často se traduje, že stačí dodržet 60 cm od hromosvodu. Tato hodnota je zavádějící – skutečná vzdálenost S může vyjít menší i větší, podle toho, jak je hromosvod navržen a jak vysoko nad střechou vedou svody. Spoléhat na paušální číslo bez výpočtu může u FVE znamenat buď zbytečně velký odstup, nebo naopak nebezpečně malý.

Koeficient kI se liší podle třídy LPS: pro nejvyšší ochranu (LPS I) je kI = 0,08, pro LPS II je 0,06 a pro LPS III a IV, které se nejčastěji používají u běžných rodinných domů, je kI = 0,04. Nižší koeficient u běžných RD znamená, že požadovaná vzdálenost obvykle vychází menší než u objektů s přísnější ochranou.

Koeficient kI se liší podle třídy LPS: pro nejvyšší ochranu (LPS I) je kI = 0,08, pro LPS II je 0,06 a pro LPS III a IV, které se nejčastěji používají u běžných rodinných domů, je kI = 0,04. Nižší koeficient u běžných RD znamená, že požadovaná vzdálenost obvykle vychází menší než u objektů s přísnější ochranou.

Dodržení oddálenosti od hromosvodu

Dostatečná (separační) vzdálenost S není pevné číslo jako 60 cm, i když se toto zjednodušení v praxi často uvádí – podle ČSN EN 62305-3 se počítá vzorcem s koeficienty kI, kc a km a u konkrétní stavby může vyjít klidně i méně, nebo naopak podstatně více. Výpočet musí provést odborník (projektant), protože závisí na třídě LPS, délce svodu a materiálovém součiniteli, a výsledek musí být součástí projektové dokumentace k fotovoltaice, pokud stavba hromosvod má. Bez tohoto výpočtu nelze spolehlivě posoudit, zda stačí samostatné uzemnění konstrukce, nebo je nutné ji propojit s hromosvodem.

Nevíte, jestli vaše FVE potřebuje uzemnění, hromosvod nebo přepěťové ochrany? Poradíme na míru vašemu domu.

Chci poradit s FVE

Přepěťová ochrana FVE (DC a AC strana)

Fotovoltaika potřebuje přepěťovou ochranu (SPD) na obou stranách zapojení - na DC straně mezi panely a měničem i na AC straně za měničem. Typ zvodiče se volí podle toho, zda dům má vnější hromosvod, jakou vzdálenost má FVE od jeho ochranného prostoru a jak dlouhé je DC vedení.

SPD na DC straně (mezi panely a měničem)

  • Pokud je dodržena dostatečná vzdálenost s a FVE leží v ochranném prostoru hromosvodu, stačí SPD typu 2 na vnitřní straně DC vedení.
  • Pokud přeskoková vzdálenost s dodržena není, instaluje se SPD typu 1 a 2 na obě strany DC vedení.
  • Je-li DC vedení mezi panely a měničem delší než 10 m, osazuje se SPD na obě strany vedení bez ohledu na vzdálenost s.
  • Povinnost SPD na DC straně stanovuje ČSN 33 2000-7-712 (HD 60364-7-712:2016).
  • Zvodič se umisťuje co nejblíže měniči, do rozvaděče nebo přímo před vstup DC vedení do budovy.
  • Typ a zapojení SPD musí odpovídat projektu FVE a revizní technik je potvrdí při výchozí revizi.

SPD na AC straně (za měničem, v rozvaděči)

  • Je-li budova vybavena vnějším LPS (hromosvodem), musí se na AC straně použít SPD typu 1 podle ČSN 33 2000-5-534.
  • Bez vnějšího LPS, kdy hrozí jen spínací přepětí, postačí SPD typu 2.
  • U typické střešní instalace na řadovém domě bez zvýšeného rizika bývá dostatečný SPD typ 2.
  • Samostatně stojící objekt v otevřeném terénu vyžaduje povinně kombinaci SPD typ 1+2.
  • Zvodič na AC straně se osazuje do hlavního domovního rozvaděče, co nejblíže místu připojení měniče.
  • Volbu typu a umístění SPD vždy přizpůsobte konkrétnímu domu - rozhoduje přítomnost hromosvodu i poloha objektu.

Revize hromosvodu a FVE

Instalace fotovoltaiky na střechu s hromosvodem je zásah do stávajícího systému ochrany před bleskem, a proto by měla být vždy doprovázena revizí. Revizní technik ověří, že nové kovové prvky FVE jsou správně propojené s jímací soustavou a že se nenarušila funkčnost celého systému.

Pravidelná revize hromosvodu: u běžného rodinného domu (třída ochrany III/IV) se úplná revize hromosvodu provádí jednou za 4 roky. U kritických objektů, jako jsou nemocnice, provozy s výbušným prostředím nebo stavby v nejvyšší třídě ochrany LPL I-II, je interval kratší - jednou za 2 roky.

Vizuální kontrola mezi revizemi: každý rok, nejlépe po zimě, se doporučuje provést vizuální kontrolu hromosvodu - zkontrolovat spoje, korozi a mechanické poškození způsobené sněhem či námrazou. Jde o jednoduchou prohlídku, kterou po instalaci FVE oceníte zejména v prvních letech, kdy se ukáže, jak konstrukce a uzemnění snášejí povětrnostní vlivy.

Orientační cena úplné revize hromosvodu u rodinného domu se pohybuje mezi 2 000 a 3 500 Kč (aktualizováno k 14. 10. 2026). Revizi doporučujeme nechat udělat krátce po instalaci FVE a dál se držet pravidelného intervalu - revizní zpráva se navíc může hodit i při jednání s pojišťovnou.

Revize hromosvodu a FVE

Nejčastější otázky

Musí mít FVE hromosvod ze zákona? Žádný předpis neukládá, že dům s fotovoltaikou musí mít hromosvod. Pokud ho dům nemá a ani ho mít nemusí podle vyhodnocení rizika bleskem, instaluje se jen uzemnění konstrukce FVE bez hromosvodu a přepěťové ochrany na DC i AC straně.

Jak se uzemňuje FVE na plechové střeše? Kovová krytina se propojí s konstrukcí panelů a svede samostatným zemnicím vodičem do země, případně se napojí na hromosvod, pokud na domě je. Plechová střecha sama o sobě uzemnění nenahrazuje, pokud není součástí funkční hromosvodné soustavy.

Jakou vzdálenost musí mít FVE od hromosvodu? Konkrétní odstup řeší projekt podle ČSN EN 62305 a závisí na typu jímací soustavy a materiálu konstrukce - univerzální hodnota v centimetrech bez výpočtu neplatí. Pokud se bezpečná vzdálenost nedá dodržet, propojí se konstrukce FVE s hromosvodem přímo.

Stačí jen uzemnit konstrukci, nebo musí být uzemněný i každý panel? Uzemňuje se celá konstrukce jako celek a rámy panelů se s ní elektricky propojí, obvykle přes uzemňovací podložky nebo svorky v místě uchycení. Samostatný zemnicí vodič ke každému panelu zvlášť se neřeší, pokud je zajištěno souvislé propojení celé soustavy.

Musí mít fotovoltaika hromosvod ze zákona?

Ne, žádný zákon ani norma neukládá paušální povinnost mít hromosvod kvůli fotovoltaice. Nutnost se posuzuje podle ČSN EN 62305 formou hodnocení rizika, ne automaticky - u běžného rodinného domu s nízkým rizikem úderu blesku může stačit samotné uzemnění FVE.

Jak uzemnit FVE, když dům nemá hromosvod?

Pokud dům hromosvod nemá a nevyžaduje ho, konstrukce i panely se uzemní samostatně - uzemňovacím vodičem se spojí s vlastní zemnicí soustavou, nikoliv s jímací tyčí nebo svody hromosvodu, protože ten na domě chybí. Toto uzemnění chrání před přepětím a vyrovnává potenciál, ne před přímým úderem blesku.

Jaký je rozdíl mezi uzemněním FVE a hromosvodem?

Hromosvod se skládá ze tří částí - jímací soustavy, svodů a uzemnění - a jeho účelem je bezpečně svést přímý úder blesku do země. Samotné uzemnění FVE řeší jen ochranu před přepětím a vyrovnání potenciálu, úder blesku svést neumí.

Jakou vzdálenost musí mít FVE panely od hromosvodu?

Takzvaná dostatečná (separační) vzdálenost S se počítá podle ČSN EN 62305-3 pomocí koeficientů kI, kc a km, nejde o pevné číslo. Často uváděných 60 cm je zavádějící - výpočet pro konkrétní dům může vyjít menší i větší, a musí ho provést odborník a uvést v projektové dokumentaci pro stavební povolení FVE.

Co dělat, když nelze dodržet vzdálenost FVE od hromosvodu?

Pokud dostatečnou vzdálenost S nelze dodržet - typicky na kovové vodivé střeše - konstrukce FVE se musí spolehlivě propojit s hromosvodem vodičem odpovídajícího průřezu. Bez tohoto propojení hrozí při úderu blesku nebezpečné přeskočení mezi konstrukcí FVE a svodem hromosvodu.

Jak uzemnit FVE na plechové střeše s hromosvodem?

Na plechové (kovové vodivé) střeše obvykle nelze dodržet dostatečnou vzdálenost od hromosvodu, takže konstrukce FVE se musí vodičem propojit přímo s hromosvodem. Minimální průřez pospojovacího vodiče konstrukce FVE k hromosvodu je 16 mm² Cu.

Jaký průřez vodiče použít na uzemnění FVE?

Doporučený průřez zelenožlutého uzemňovacího kabelu u panelů je 16 mm², stejný průřez se používá i pro propojení konstrukce FVE s hromosvodem. Zemnicí svorka na H-profil konstrukce ale přijme vodič o max. průřezu 35 mm², proto je potřeba vybrat svorku podle skutečně použitého kabelu.

Jaký typ přepěťové ochrany (SPD) potřebuje FVE s hromosvodem?

Pokud má budova vnější hromosvod (LPS), musí se na DC i AC straně FVE použít SPD typu 1 podle ČSN 33 2000-5-534. Bez vnějšího hromosvodu a s dodrženou dostatečnou vzdáleností obvykle stačí SPD typu 2 na vnitřní straně AC i DC rozvodů.

Potřebuje samostatně stojící FVE elektrárna hromosvod?

Samostatně stojící objekt FVE v otevřeném terénu je vystaven výrazně vyššímu riziku úderu blesku než střešní instalace, proto se u něj povinně vyžaduje SPD typu 1+2. Typická střešní instalace u řadového domu bez zvýšeného rizika si naopak obvykle vystačí se SPD typu 2.

Jak často se musí dělat revize hromosvodu u domu s FVE?

U běžného rodinného domu (třída ochrany LPS III/IV) se úplná revize hromosvodu dělá jednou za 4 roky, u kritických objektů (nemocnice, prostory s výbušninami) jednou za 2 roky. Kromě toho se doporučuje každoroční vizuální kontrola po zimě a cena úplné revize u RD se pohybuje orientačně v rozmezí 2 000-3 500 Kč (aktualizováno k 14. 10. 2026).

Řešíte uzemnění nebo hromosvod u vlastní FVE?

Správné uzemnění konstrukce, panelů i přepěťové ochrany na DC a AC straně rozhodují o tom, jestli fotovoltaika přežije bouřku bez úhony. Prohlédněte si nabídku montážních konstrukcí a přepěťových ochran a vyberte řešení odpovídající vašemu typu střechy.

Prohlédnout nabídku